Moc se mi líbí, jak se jednotlivé lekce odemykají až po týdnu, povzbuzuje to můj trénink trpělivosti. Navíc – mám takový pocit, že než se pustím do další lekce, potřebuji si víc prožít tu současnou. Takže mám již odemčenou 3 lekci, ale vlastně teprve začínám s druhou. Není to problém (třeba technický nebo nevím :-)), že?
Děkuji
Ahoj Kasi, jsem třetí den ve všímavosti a je to všelijaké, meditace úžasná i když tedy hlava si opravdu nedá pokoj a chce si dělat co chce, co dvě hodiny zastavení je podobné s dobrým úmyslem se zastavím a dýchám a najednou si povídám s mou roztěkanou myslí a chvílemi se začnu až smát i jsem se chvíli naštvala, ale baví mě to vše pozorovat a cítím jak je opravdu vše v pořádku a jsem zvědavá co dalšího objevím. Jsem velmi ráda, že jsem si tě na své cestě všimla a jak Kelišová s otevřenou pusou jsem si uvědomila hmmm to je ono. Děkuji.
prosím, je opravdu potřeba dodržovat denně 15 minut formální praxe? Já si to vůbec neumím představit, většinu dní jsem v jednom kole. Moc děkuji za odpověď.
Ahoj, tento kurz milujem, vyriešilo mi to problém s poruchou sústredenia, zbavilo depresií a naučilo ma to zase ľúbiť život a to dokonca aj keď prežívam ťažké obdobia 🙂
Jediná vec, ktorá sa mi nejak nedarí, je pozorovať myšlienky, keď sa myšlienky snažím aktívne sledovať, tak sa akoby schovajú 🙂 Je to normálne? Myslel som, že sa to časom zlepší, ale ani moc nie… Nejak sa tým netrápim, len ma to zaujíma.
No a anoooo, když je najednou chceme pozorovat, posvítíme na ně baterkou své pozornosti, tak jich tolik není, neřekla bych, že se schovají, prostě se rozplynou jako pára nad hrncem, takto funguje plamen všímavosti- bdělé pozornosti!
Ahoj Kasio, mám dotaz ohledně dechu – mám potřebu se primárně nadechovat do hrudi = dostat vzduch až do těch nejzadnějších alveol a tam vzduch na chvíli zadržet a tzv. přežvýkat. Pak se cítím velmi osvěžená, je to super, ale nějak se mi to nedaří skloubit s dýcháním do břicha – jde mi buď dýchání do břicha (ale pak mám pocit, že jsem se nadechla málo) nebo do hrudi, ale pak zase nezapojím to břicho, což není moc dobré. Teď při meditační praxi zkouším nejprve nádech do břicha a pak pokračuji do hrudi, ale připadá mi to takové nějaké krkolomné, musím přitom vlnit s páteří, což asi není špatně nebo? Jak to dělat, aby nádech přecházel z břicha směrem nahoru hladce? Moc děkuji 🙂
Ahoj Kasio, prosím máš nejaký tip ako pracovať so strachom z divočiny? Túžim po bivakovaní v lese s pocitom bezpečia, dôvery a spojenia. No posledný pokus mi ukázal, že to bude fuška 🙂 Keď som v tme počula, že sa k nám niečo väščie približuje, tak som úplne stuhla, nemohla som sa ani nadýchnuť (snahy o uvoľnenie, zameranie na dych, dôverovať životu, že mi nik nechce ublížiť, prijatie aj smrti tam boli, ale strach bol oveľa oveľa silnejší a paralyzoval celé moje telo). Čo robiť v takýchto situáciách? Ďakujeem
Ahoj, mám dotaz k meditaci o soucitu. V momentě, kdy mám přát stěstí a spokojenost osobě, kterou nemám ráda se zaseknu. Nejde mi to přes mysl, protože to vnímám, že ta osoba mi ublížila a neumím jí to přát. Určitě ne upřímně. Co s tím?
Děkuju za odpověď.
Hezký den, Kasio, děkuji za kurz. Praktikuji denně Mindfulness dle instrukcí a vnímám změny ve svém mozku:-). Je to super!!! Překračuji komfortní zonu a tady do komentářů píšu naprosto základní otázku, kterou si chci ujasnit: co je vlastně všechno hodnocení? Jaký je rozdíl mezi hodnocením a konstatováním? Je to v energii, že u konstatování jsem neutrální? Moc děkuji…
Ahoj 🙂 Musím říct, že skenování těla je pro mě hodně tvrdý oříšek. Už skoro týden se snažím a zatím se mi aspoň podařilo neusnout, nutno dodat, že na tvrdé kuchyňské židli a i tak jsem zaklimbla :), a že bych u toho něco cítila, to nemohu říct, spíš si občas říkám, jestli už nebude konec :). Ale beru to jako vývoj a poměrně velké zlepšení :). Konfliktní situace mi taky dávají hodně zabrat, nějak teď asi není, kde brát a můj papiňák vybuchuje jako atomovka. To pak není čas na nic a vše si uvědomím až, když už je tak trochu pozdě. Mno, říkám si, že tohle třeba podpoří někoho, komu to taky “moc nejde”. Zlepšuje se to, i když pomalu. Na další lekci ještě nepůjdu, dám si čas ;). Díky a mějte se hezky
stále si nejsem jistá, zda správně pracuji s pozorováním svých myšlenek.
Myšlenky se mi v hlavě objevují poměrně rychlým tempem a vždy si po chvilce uvědomuji, že jsem „v myšlence“ ne jen pozoruji, že tam jakoby je. Jak mám rozeznat, zda se myšlenkou zabývám a zda ji pouze pozoruji? Jak pouze pozorovat myšlenky? Vždy „vyžadují“ mou mentální účast. 😀
Nyní to řeším tak, že jakmile si všimnu, že jsem „v myšlence – dění“, tak se snažím vrátit k soustředění. Ale je to zatím o stálým navracení. 🙂
Ahoj, do konfliktních situací jsem se, už pustila před časem, ale uvědomila,jsem si ti až nedávno. Máme se pozorovat a já zjistila, že se mám zrychlený krevní oběh a tep, prostě nejspíš hodně adrenalinu a nejde mi se v tu chvíli uklidnit, mám pocit, že reaguji jako hysterka…Prosím poraď
Ahojky – to je normální, jde o to naučit se to více pozorovat. Můžeš třeba v tu chvíli vědomě v duchu počítat nádech 1,2,3,4, výdech 1,2,3,4 a zadrž dechu 1,2,3,4…to tě zklidné – dostaneš to více pod kontrolu, adrelin je super když ho máš pod kontrolou!:)nemusíš být vždy super klidas
Ahoj Kaško, je dobré si uvědomit co je důležité, ale já jsem na to nepřišla. Já medituji, aby by mi bylo líp, ale tohle zjištění mi moc nepomohlo a taky mám v sobě tolik strachu,že to je až nepříjemné a nevím vůbec proč. Tohle mi při těch formálních i neformálních praxích došlo. 🙂
Super – zklidneni mysli vede k tomu, ze si vic zaciname vsimat co se doopravdy v nas deje, ne vzdy je to prijemne – ale jsou to aha momenty, ktere nás posouvají vpred. Jen tak dal!
Uvedomeni si prostoru v ustech – to je ta funkce kterou znam, ale nemusime se na to nijak zvvlast soustredit. Nejdulezitejsi jsou rovná záda – bdelost, a uvolneni – otevrenost.
První radost ze všímavosti jsem si uvědomila cestou k zubaři, kde na chosníku v kaluži se koupal a napájel vrabec. Najednou jsem byla jen já a životní okamžiky toho vrabce, který se prostě musel napít a vykoupat. Ta přítomnost okamžiku zastavit se, všímat si a vnímat je krásná: Prostě tady a teď – funguje to, taky mě zaujalo všímat si své chůze, našlapov at a vnímat všechny prsty, chodidlo, , procítíi ten fyzický kontakt s přitažlivostí země, jak vlastně prokrvujeme všechny orgány, aniž si to normálně uvědomujeme, bo jsme zakuklení ve svých myšlenkách…. Taky meditace hora je báječná. Poprvé mě s ní seznámil v létě Lukáš a spolu jsme meditovali… děkuji a já se taky musím vracet a víc prolínat, najít si ten čas, je to otázka priorit, ale těch priorit je nějak hodně… snažím se, pa Alena
Dobrý večer,
nakonec jsem se na první cvičení dostal,ale nenašel jsem způsob jak si pustit meditaci. Docela by se mi to hodilo,aby byla nějaká změna.
Vl.Staněk
Myslim, ze budem mat tazkosti s neformalnou praxou uvedomovania si tela v konfliktnej situacii.
Moja zivotna strategia je minimalizovat strati a maximalizovat slasti. Ja konfliktne a neprijemne situacie viem predvidat a majstrovsky sa im vyhybam 😉
Co mam so sebou robit?
🙂
Ahoj Michale:)
Zaměřování pozornosti do těla můžeme trénovat u jakékoliv situace – pravdou je, že ze začátku je i lepší/jednodušší trénovat v situacích neutrálních – o to lépe budeme techniku moci aplikovat v těch méně příjemných:)
Myslím, že spoustu z nás má takovou vyhýbavou strategii – přirozeně konflikty nemáme rádi. Nic méně ať už chceme nebo ne, občas se to stane. Můžeme postupně taky měnit náhled na Konflikt a brát jej jako příležitost k osobnímu růstu a vystoupení z komfortní zóny. Technika zaměření pozornosti do těla je skvělým pomocníkem i v jiných nepříjemných stavech mysli jako jsou np. obavy, očekávání, sklamání, strach a jiné – takže obecně je odpověď taková: Pozornost do těla jde trénovat v jakékoliv situaci i nekonfliktní!:) ….. a jetsli chceš trénování přidat šťávu občas se „zapomeň“ nějakému „konfliktíčku“ vyhnout :):)
Ahoj Kasi,
meditaci jako takovou znám dlouho. Chtěla jsem se zeptat jen ze zvědavosti, při jakékoli meditaci ve správné sedu se mi začne svírat hrdlo a po delší době začne i pálit. Voda tomu moc nepomáhá. Beru to jako rozvoj a moc nad tím nepřemýšlím. Jen mně zajímalo co se to v tu chvíli děje :)pozoruji to u sebe již velmi dlouhou dobu 🙂 Díky
Ahoj
Může to být lecos:)V momentě kdy se naše mysl trochu sklidní tak více vnímíme signály z našeho těla, takže je možné, že se Ti to děje i mimo meditaci, ale si toho tak moc nevšímáš:) Taky to může mít souvislost s prouděním energii v těle – ale to už je na delší povídání osobně. Každopádně co s tím můžeš udělat teď? Klidně věnovat svému hrdlu laskavou pozornost – prodýchat je jakoby do strany – ať už je sevřené nebo ne.
Pekny den, Kasio.
Mam dotaz k me formalni praxi.. Pri sezeni si uvedomuji, nebo mam pocit, ze ma vzprimena pozice se kazdou chvili borti, a ja mam pak tendenci kazdych par dechu naprimovat zada a zatahovat bradu. Take je pro mne obtizne dech pouze pozorovat a nemenit jej, protoze jen tim, ze na nej zamerim pozornost, automaticky jej zacnu menit, prohlubovat, zklidnovat. Citim totiz pri meditaci v hrudi i brise napeti, tizi, a tak mam snahu tyto pocity dechem uvolnit. Je to vse vporadku?
Diky za odpoved a preji krasne dny.
Lucka
Ahoj
Jooo to je úplně normální, mne to trvalo pár let než se stala pro mne meditační pozice tou nejpohodlnější vůbec:) Klidně si člověk jednou za čas může vzít zrcadlo k meditaci a prostě na sebe kouknout, stává se totiž že si myslíme, že sedíme křivě, ale vlastně sedíme rovně. Obecně naše tělo není moc zvyklé na tuto polohu – ale dělá tělu i mysli moc dobře. A je úplně OK se do ní znovu a znovu dostávat!
Druhá otázka – je to přesně tak jak popisuješ – tím, že na něco soustředíme pozornost tak to vlastně přirozeně začneme uvolňovat – dech spomalovat – takže je to úplně v pořádku. Ono se to totiž všechno z okamžiku na okamžik mění. Ta hláška, že to nesnažíme měnit je proto, že my tam jsme jako POZOROVATEL a jen si všímáme jak si to to tělo mění samo:)
Ahoj, teoreticky mi je jasné, jak se sebou pracovat během konfliktu. Problém je, že v hádce nebo stresu se tak nějak vypnu a všechny tyto teorie zapomenu. Uvědomím si to až poté. Vůbec netuším, jak si během vypjaté situace uvědomit, že je vypjatá…
Ahoj Petro
Skvělý dotaz takhle to má/mělo hodně z nás. POkavaď se pravidelně cvičí skenování a pozornost zaměřená do těla v situacích které nejsou tak emočně náročné, pak postupně to půjde i v těch náročných – nejdřív v méně náročných a pak i v těch více. Takže se vyplatí zaměřovat pozornost do těla tak často jak jen to jde, a pak začít s těžkými situacemi ve kterých je ještě trochu prostoru pro pozorovatele….když vytrváte s každodenním zastavením a pozorností do těla tak postupně jako virus:) Vás tyto techniky napadnou i v těch složitějších chce to čas a vytrvalost ale výsledek stojí za to!
Krásné dny
Kasia
Děkuji za odpověď. Faktem je, že pokud se dostanu do nějakého konfliktu nebo hádky, uvědomím si svoji emoční bouři a napětí docela brzy po skončení a mám tak možnost vědomě nepokračovat. To se mi dřív nestávalo – často jsem byla naštvaná ještě druhý den nebo se mi to vracelo i několik měsíců.
Tak snad se toto uvědomění časem začne dostavovat ještě dřív než ke konfliktu dojde :-).
Krásný den, tak hlásím, že mám první meditaci za sebou. Jelikož na meditace nejsem vůbec zvyklá, zpočátku jsem si neuměla moc představit, jak vydržím 15 minut jen tak sedět, ale i když mysl hodněkrát odběhla, zase jsem se vrátila a mám z toho hned lepší pocit. Nikdy jsem takhle dlouho dech nepozorovala a bylo milé překvapení vnímat své tělo…Na začátku jsem měla zavřené oči, ale pak se to se mnou začalo trošku motat, tak jsem je otevřela a potěšilo mě, jak jsem vydržela pozorovat dech a přitom koukat a nehodnotit věci, které vidím či slyším. Po chvilce se mi tam zase vkradly myšlenky, ale věřím, že pravidelným opakováním se ta moje nezbedná mysl bude lépe a lépe krotit 🙂 Kasi, moc děkujiii! 🙂
Kasio, diky moc!
Já tušila, ze se mám krásně, teď si toho konečně dokážu i všímat;)
Teď ještě čekám na 9. Lekci – kterak si všimnout, že jsem si zase v tom koloběhu přestala všímat…
Ahoj,
protahuji se ráda, jsem takový akrobat amatér;) mam velký pohybový rozsah i svalovou vydrž… Přii trénování všímavého protahování se ale brnění v maximálních pozicích zintenzivňuje natolik, že se mi z toho úplně motá hlava a je mi na omdlení. Cely týden jsem zkoušela, jestli to nepřejde, ale nepřešlo:(
Jediný způsob, jak tomu předejít, je pro mě zatím prostě zrychlit to, nedělat ty pohyby tak pomalu, jak by asi bylo správné …
Ráda bych se zeptala, zda je to bežné. Nedělám něco špatně? Pokud ano, co?
Děkuji z radu…
Kateřina
Ahojky
Vše je ok. tyto jevy jsou poměrně časté, zkus u toho pozorovat svou mysl, experimentování s časem je vpořádku. jednou za čas si dej pomalejší verzi:)toto je mimo jiné cvičení trpělivosti
Kdyz me pri formální čtvrthodinové ruší moucha, ktera mi leze po obličeji… Mohu ji odehnat? Zkoušela jsem si ji nevšímat, ale neni to v mých silách-navíc, máme přece pozorovat i pocity uvnitř těla, ne? Vim, ze bych měla jen pozorovat a ne modifikovat, ale někdy to přece zásah vyžaduje…
Ahoj
základem mindfulness je flexibilita – takže žádná ztuhlá pravidla. Pokud mne moucha hodně štve:)tak ji odeženu – můžu vlastně v té chvíli pozorovat i svou emoční reakci, která se právě teď a tady objevuje. Navíc odehnání mouchy je často dost aitomatická reakce. Vše je umění možného! Takže můžeme zkusit to i to – pozorovat nebo reagovat – prostě si se situací hrát a pozorovat co se děje. Nškdy je účinnější mouchu vyhnat z pokoje, a někdy i taa moucha může být naše učitelka (trpělivosti a jiných ctností:) btw viděli jste video na konci článku Jaké jsou Vaše mouchy na blogu? http://www.mindfullife.cz/2016/02/01/jake-jsou-vase-mouchy/
Dobrý večer Kaťo,
Vloudila se malá technická chybička , vše je již v pořádku a pravidelně večerní meditace probíhají.
Při meditaci pociťují jemně brnění prstů . Meditaci začínám vždy přibližně ve stejnou dobu a musím říci , že se vždy těším na čas strávený sama se sebou.
Hezké léto Maria
Zdravím
Můžete zkusit změnit prohlížeč, nebo meditaci stáhnout do počítače. Nám to běží:) a kdyby to nešlo, tak základní instrukce zní: soustředit se na dech a myšlenky, pocity nechávat procházet bez hodnocemí:)
krásné dny
Doporučuju taky udělat si pro sebe tzv.-přehlídku metod – vypsat si konkrétní techniky z každé lekce i s poznámkami kdy – v jakých situacích, za jakých okolností, se nám osvědčily. To pomůže k většímu přehledu i častějšímu používání metod.
Ivano.Díky za komentář. Určitě kdyý se Ti zdá( a nejsi sama:)že je toho hodně, a začíná se to motat dohromady,JE DOBRÉ DÁT SI VÍC ČASU!
Trénink bude dostupný ještě pár měsíců, takže klidně používej a osvoj si praxe, které jsi dělala do teď a „nadávkuj“ si další lekce podle potřeby.
Mluvila jsem i s lidmi, kteří si dali tréninkové „zopakování“ celého kurzu – takže pokuď to tak cítíte, je dobré ZPOMALIT A PRAXE SI OPRAVDU VYCHUTNAT.
Ahoj! Po týdnu skenování a zaměřování se na své tělo se dějou zázraky! Měla jsem často velmi studené ruce a nohy, zmrzlé prsty a byla to otrava, jenže já to brala jakože to tak je a nic se s tím dělat nedá… Když teď do svých končetin zaměřím pozornost, kdykoliv během dne…zastavím se, uvědomím si konkrétní ruku, či nohu a pošlu tam dech „fůůůů“, tak cítím, jak „ožijou“, jak tam krásně proudí teplo 🙂 Najednou chodím doma bosa a mám teplý nohy! Hurááá!
Ahoj všem v tréninku, skenování je teda zážitek! Děkuju za něj! Jen se mi nedaří místa rozsvítit, ale abych se soustředila přímo na konkrétní oblast, jakoby je obkroužím očima…nebo si představím kružítko, které mi v tom obkroužení pomůže 🙂 No, nevím, proč to tak dělám… 🙂 Líbí se mi ale Kasi Tvůj popis, že se Ti oblasti rozsvěcují jako na skeneru, mám být trpělivá aby se tak stalo? Děkuju. *Janča
Ahoj Jani
Kružítko je taky fajm:)Vše co je pro Vás přirozené a pomůže se zaměřit na danou oblast je fajn….a samozřejmě se to taky pořád mění…takže se to možná i s časem rozsvítí)..není to však nutnost!
Ahoj Hani Urcite tomu místu, kde cítiš problém (hrdlo)by bylo dobré věnuvot více pozornosti během – viz neformální praxe barometr se dá skvěle použít. A také np. při skenování tělamůžeš delší dobu zůstat u hrdla. Když se objeví sevření tak si můžeš v tom místě představovat více prostoru a prodýchávat, se zvědavostí.
Zdravím všechny co jsou na stejné lodi. Je to úžasné a jsem z toho nadšená. Meditace 1. lekce je fajn, ale skenování těla je úžasné. Děkuji Kasio, že jste tu pro nás a že děláte tuhle skvělou věc a děláte ji víc než dobře 🙂
Cítím jak se pomalu začínám vracet do života.
Ivana
ahojky, moc musím pochválit tuto lekci. Uvedu svůj případ, (nebývám nemocná) ale už skoro rok mívám pocit sevřeného hrdla, někdy s lehkou bolestí (na ohryzku) mam lehce sníženou fci štítné žlázy, nahodile se tento pocit přesouvá až na hrud (stěžené dýchání, tlak/lehká bolest na hrudi) Nedokážu vysvětlit kdy, ale tuším, že to má spojitost s něčím v mém životě , a proto s tím nechci k lékaři a věřím, že na to příjdu. Někdy tyto stavy mívám po ,,pařících akcí, někdy v práci(pracuji v kuchyni, někdy před spaním,že nemůžu spat(když spím sama). Dokážeš mi poradit vhodnou kombinaci meditací?Děkuji moc!
Ahoj :-)chtěla bych se podělit o svůj první postřeh. Při první meditaci mi připadalo těch 15 minut přímo nekonečných a dnes jsem již měla pocit, že ten čas nějak rychle uběhl. Iva
Ahoj
Je to normální:)když člověk začíná pracovat s myslí – můžou se projevovat různé zajímavé projevy v těle. Často to jsou i věci které se objevují „běžně“ akorát, že nemáme klid na to abychom si jich všimli. Jestli to nějak neovlivňuje Tvé fungování tak je to OK. Pozdravuju Kasia
Meditace na dobrotu je vyborna :)) behem ni jsem se nekolikrat rozesmala a taky byla hodne prekvapena! Netusila jsem ze rozinka muze v puse nabobtnat a pak je mnohem lepsi, chutnejsi, spravilo mi to naladu, diky!!!
Jo
Mám taky ráda ten pohled mimozemštana:) Podobně je to i s jinýma věcma v životě – když si dokážeme opravdu vychutnat maličkosti – můžeme u „běžných věcí“ zažít spoustu zábavy a překvapení:)
Ka
Ahoj tak taky poskytnu nějakou zpětnou vazbu to první cvičení s toho mě hrozně bolí záda ani to těch 15min nevydržím anebo se soustředím spíš na bolest než na dech, to druhy cvičení ten scen tak první scen byl hrozne super vydržel jsem to přes hodinu ale byl jsem zrovna dost zdeptanej takže soustředit se na něco jiného bylo jak vysvobození od mysli ale když mám dobrou náladu tak to ani tu půlhodinu nevydržím nebo po tom usnu spíš než aby mě to probudilo, to třetí cvičení všechno mě bolí, co je fajn je to stou představou toho balonu u toho mě nic nebolí a dá se pěkně soustředit na dech.
Díky za zpětnou vazbu!
Dovolím si k tomu písnout pár vět i když se vlastně na nic neptáš:)
Ohledně bolesti zad: možnosí je více, buďto záda nejsou zvyklá na sezení rovně,nebo obecně má člověk nesprávný návyk držení těla – pak je sedět rovně utrpení:):)Na začátku se to projevuje docela často. Můžeš zkusit klidně i během meditace změnit polohu, sednout si na židli, protáhnout se. Mimo meditaci pak začít dělat nějaké cviky na záda ideálně po konzultaci s fyzioterapetem
V body scanu: Dal si skvělej popis toho jak je naše motivace ovlivnitelná náladou. V tréninku se snažíme příliš nehodnotit (nepřemýšlet dneska se mi chce nebo ne, dneska jsem v pr…tak si jdu zameditovat atd…)a snažíme se trémovat nezávisle na tom jak se cítíme.
U toho balónu je dobré si taky všímat – aby byla rovná:):) Chce to najít střední cestu – trénink prostě občas bolí, ale neměli bychom se mučit.
Během tréninku je dobré intenzivně projít každou praxí. Ve finále budete mít celou řadu nástrojů a používat budete stejně ty, které Vám nejvíc sednou. Ale pozor, nezavrhujte nějakou techniku protože to nebyla láska na první pohled – právě tréninkem odhalují své skryté skvělé vlastnosti.
Pozdravuju
Kasia
Zkušenost všímavého protažení : připadala jsem si jako babička, která se rozhodla cvičit, při protažení hrozně těžké celé ruce, „prokřupala“ jsem si na místech, kde jsme nevěděla, že se to dá, kroutím ramenem, to „křupu“ pořád, prohnutí v kyčlích, tak to v mém provedení rozhodně není oblouk a v závěru mě brní dlaně a mám mravence v nohách…a fakt se mě neptejte na věk 🙂
Zítra pokračuju, líbí se mi to:)
Ahoj,
mám to stejně, brní mi ruce, od konečků prstů až po ramena, je to zajímavě nepříjemný, ale zároveň krásný 🙂 Bylo by dobrý se u toho vidět, dodám si kuráž a požádám někoho blízkého, ať mě natočí nebo vyfotí (jak stojím „rovně“ v úklonu…). Každopádně mě to probírá k životu a děkuju za to! *Janča
Zdravím všechny mindfullneťáky!! 😉 Prosím pěkně, jak můžu obměnit body scan z druhé lekce? Je mi docela nepříjemný – při prociťování mi každá část těla brní někdy až bolestivě, většinou někdy v půlce „odletím“ a po pár vteřinách se „vrátím zpět“ silným škubnutím. Pak se z toho pár minut vzpamatovávám a jsem z toho mimo, celá zkušenost se tímto stává nepříjemnou…díky moc za tipy 🙂
Ahoj Evi
Zkoušej to a z časem by to mělo být lepší. Zkus si body scan dělat třeba rychlejší bez nahrávky. A písni jestli je to lepší. Můžeš si taky představovat jakobys na ty části těla svítila světýlkem..nebo baterkou.
Pisni pak jak to jde s časem:)
Ka.
Ahoj Kaško,
snažila jsem se každý den dělat skenování, ale pořád u toho usínám…asi jsem za ten rok mateřské notoricky nedospaná :-)Včera jsem to zkusila v sedě a konečně jsem to zvládla až do konce. Je to supeer…Vím, že to přímo v nahrávce říkáš, ale je to OK, když to teď nějakou dobu budu dělat prostě jen v sedě? Nebo máš ještě nějakou vychytávku, jak při poloze v leže neusnout? 🙂 Díky moc a hezký den
Ahoj
V sedě je to ok. Vychytávka může třeba být že si to představuješ hodně jasně. Jakoby Ty části těla na které se zaměřuješ svítily:)…ale když je tělo notoricky nedospalé tak stejně zapne svou moudrost a usne:):) to je taky ok
Moc zdravim Ka.
Ahoj Kasio,
cvičení provádím většinou večer, protože přes den na to nemám moc prostoru, kdy už cítím, že jsem trochu unavená, tak se mi stává, že ze začátku jsem soustředěná na dýchání a části těla, ale pak třeba na konci zjistím, že posledních 5 min jsem sice slyšela tvůj hlas na nahrávce, ale už jsem nebyla zaměřená na ty poslední části a usínala jsem. Proto bych se chtěla zeptat, zda to něčemu vadí, že to skenování úplně nedokončím nebo se pak mám ještě zpětně vrátit do místa, kde jsem byla soustředěná a skenování dokončit? Děkuji S.
V pohodě, nic se neděje jestli na chvíli vypneš. A jestli se vrátit? Když máš na to chuť tak můžeš, ale nemusíš. Není tu žádné pravidlo. Záleží to na Tobě.
Pozdravuju
Kasia
No je to tedy pořádná fuška:-) Ani ne tak to zaměřování pozornosti, to celkem jde, spíš ten výsledek, po kterém se vždy druhý den cítím, jak kdybych včera večer uběhl maraton:-)
Ale zajímavý postřeh: Při prvním skenování mě překvapilo, kolik zbytkové negativní energie je ještě soustředěno např. v místech starých úrazů; když je ale prodýchávám, je jí v každé další meditaci míň a míň.
Martin
AHoj Martine
Díky že píšeš. Je to neuvěřitelné co pouhé zaměření pozornosti dokáže, viď? A to je teprve začátek:) S tím maratonem – párkrát jsem se už s tím setkala u lidí na kurzu a převážně to byla předzvěst nějakého ozdravného procesu. Jsem zvědavá jak se to u Tebe bude vyvíjet dál, a taky jestli Vás maratonistů je víc? Každopádně ublížit si tím nejde – jen urychlit nějaké tělesné procesy, které by dřív nebo později nastaly. Pozdravuju Kasia
Ahoj Kasi,
stává se mi, že při skenování mám pocit, jakoby se uvolňovala spousta energie, až cítím třeba pnutí a nebo úplné cukání noh, je to v pořádku? mám se snažit nějak to tlumit? 🙂 díky moc
To stažení nahrávek je super, mám v mobilu kdekoliv s sebou 🙂
Ahoj Luci
Je to OK. V mindfulness je to o tom, že pozorujeme to, co se přirozeně děje. Nesnažíme se to měnit. Nesnažíme se ani o to být víc relaxovaní:)…ono to přichází jako side effect. Prostě to jen pozoruj! Pozdravuju.
A napadlo mne, že udělám i audio z videí ke stažení, aby si to taky šlo poslechnout…nebo pak osvěžit kdykoli:)
Zaměření se na tělo je super…sedí mi to hodně moc. Celý den jsem pořád tak nějak myšlenkama u dětí, co navařit, co nakoupit, kde, co a jak…ale ten luxus se zaměřit na svoje tělo je fakt boží..chci se zeptat, můžu to dělat ve vaně? To je valastně obvykle jediné místo kde jsem sama a mám a sebe dost času. Jinak kolem pořád pobíhá malý nebo se zase učím s druhým a nebo něco uklízím nebo vařím. Takže koupelna to je moje místo kde uteču, zamknu se a mám klid :o).
Super! Vana se mi dost líbí. Už jsem se potkala s lidma co meditovali pravidelně v práci na záchodě, ale s vanou ještě ne…ale proč né! Lepší ve vaně než vůběc:):)
jsem na ty Sri Lance a nestiham tomu dat tolik prostoru, kolik bych chtel. Dotaz: budou všechny lekce přístupné i zpětně a i po skončení tréningu? Že bych si dal co lekce to např 10dní, místo sedmi?
Děkuju, 🙂 přeju slunné dny naplněné přijetím a přítomností
Přátelé posílám dotaz – komenrář ke skenování, a odpoveď, které proběhly na e mailu:)
DOTAZ:
Já mam pocit, že NIC necitim 🙂 Myšlenky mi utikaji mnohem vice než u první meditace. Hlavně k práci. Co budu dělat, až uplyne ta pulhodina atd. Těžké těžké 🙂
ODP:To je úplně v pořádku nic necítit! Občas prostě něco cítíme a občas ne. Tahle meditace je o tom naučit se zaměřovat pozornost na tělo, nezávisle na tom jestli tam něco cítíme nebo ne:) Jak říkám je to trénink – a to když myšlenky utíkají a vracíme se zpět – přesně to je ten moment nejintenzivnějšího trénování – takže se můžeš pochválit!
Meditaci nejde hodnotit ve smyslu – když jsem se dokázal soustředit líp – byla lepší – šlo mi to lépe. Absurdně když si myslíme, že nám to jde úplně nejhůř – to je moment ve kterém máme možnost nejvíc trénovat.
Mne se třeba na začátku zdálo skenování hrozná nuda:) ale ted ho beru opravdu jako čas péče sama o sebe – něco jako masáž, nebo probuzení bdělosti vůči tělu a je to fajn.
Návyk bdělého propojení s tělem je jeden z nejužitečnějších pomocníku co se týče zvládání těžkých životních situací.
Teď na začátku je to trochu maazec těch 30minut, ale to jen proto abychom si na to zvykli…:) dále v tréninku už to bude lehčí.
Na začátku jsem si myslel, že to „nějak uhlídám“. Ale po týdnu mohu říci, že upozornění na neformální praxi zatím potřebuji. Stává se mi, že si bez upozornění „vzpomenu“ až v poledne. ;o)
Soustředění na dech mi jde lépe na nos. Na to břicho si zatím nemohu zvyknout. ;o)
Mohl bych poprosit o „trik“, jak si třeba vzpomenout na „dech“ během jednání? Když pracuji sám, tak se občas zastavím. Ale pokud jsem na schůzce, tak si až po třeba 1,5 hodině uvědomím, že si „neuvědomuji“. ;o) Snad to píši srozumitelně. ;o)))
Ahoj Radime
Udělat si nový návyk ZASTAVENÍ zabere čas. Většinu svých dnů jedeme na autopilota, který tuto funkci automaticky zatím neovládá, takže je fajn triky používat:):)
Během jednání – fantazii se meze nekladou. Záleží asi jaké je to jednání. Když jse něco zajímavé, člověk prožívá tzv. flow -je úlně ponořený do toho, co se děje, tam uměle zastavování nevytvářela. Já osobně když jednám s lidmi, tak se spíše koncentruju na lidi a na to co se ted a tady deje. Leda ze je to vopruz, neni to moc dulezite, rozciluje me to nebo mi zacinaji letat myslenky vsude mozne – to je dobry cas na zastaveni a mini trenink. To, ze si vsimnu, ze jsem myslenkama nebo emocema nekde jinde, muze byt dobry signal…..
Ahoj Luci. Můžeš zaměstnat taťku nebo někoho s okolí. Já třeba když prcek usne tak medituju…vše ostatní pak dělám s nim:):) Je to o prioritách. Kdybychom np. musely něco důležitého udělat, tak nám miminňáka někdo pohlídá. Takže když tu praxi budeš považovat za důležitou… mne se osvědčilo, že se vyplatí meditovat a díky tomu být víc vpohodě než mít np. uklizeno:):)..
Ahoj Kasio,
chtěl bych se zeptat, jestli není možné přepálit neformální praxi? Mojí mysli se velice zalíbila a chytla se instrukce, tak často jak to jen půjde. A zároveň vidím výsledky, dnes se mně u meditace po dlouhé době nechtělo usínat a celý den si všímám věcí, které jsem dříve neviděl.
A co se týká křoupání, tak tím jsem doháněl večer energii a zmírňoval stres, ale myslím, že to vedlo jen k zbytečným kilům navíc.
Jiří
Ahoj Jirko!
Většinou se setkávám s opačnou situací, že jsoulidi tak „zaběhaní“, že zapomínají na neformálku. Takže ráda slyším, že se líbí a mám to taky tak, že když během dne nechám mysl v neformální praxi častěji spočinout – odpočinout tak není večer tak unavená:)Pokavaď funguješ normálně v práci, s rodinou, v komunikaci atd. a nejsi pořád „zastavenej“ v neformální praxi tak bych se toho nebála!
Ahoj,
mohu meditaci dělat i v chůzi, nejenom vsedě? Jsem na to celkem zvyklý a vyhovuje mi to tak, a pravidelná dopolední procházka se psem před odchodem do práce je krásná příležitost…:-) (I když s nahrávkou si to určitě vyzkouším taky.)
Martin
Ahoj Martine
Ty jsi taky popredu:):) Meditace v chůzi nás ještě čeká.
Ale ano jde to! Je dobré to ale střídat. Mysl většiny z nás má ráda dynamické meditace- třeba, u chůze – protože se něco kolem nás i v nás znatelně děje a mění. Když sedíme, tak se nic zásadního neděje, ale právě to je trénink. Taková laboratoř toho jak si začít užívat ten stav. vycházíme tak mimo naše zažité vzorce toho,co mám rád a nemám rád a jak to mám rád. Takže jestli máš raději meditaci v chůzi tak ji samozřejmně dělej, ale zařaď i tu sezenou, a jestli u i vydržíš určitě Tě obohatí!
Ahoj Kasio,
díky za meditaci ke stažení. Mám takový dotaz k „neformální“ praxi. ;o) Večer bývám už hodně unavený a dost často skončím tak, že jen sedím a „něco“ (chipsy, coflakes, topinku…) křoupu. Prostě už nemám na nic jiného než „křoupat“. ;o) Zkoušel jsem křoupání „pozorovat“, ale i na to jsem byl unavený… Moje mysl jen poslouchá křoupání… ;o) Ale trochu u toho tloustnu. ;o) Jak se toho nejlépe zbavit?
Děkuji za doporučení. Jsi skvělá,
Radim
Ahoj Radime
Jsi popředu – všímavé jídlo bude v 4 lekci:):)
Protože v tom tvém křoupání čichám nějaký automatický návyk, můžes zkusit vnést do situace trochu svěžesti a to tak, že budeš experimentovat a uděláš večer něco trochu jinak. Np. pujdeš spát v 8:), nebo začneš dělat něco co Tě faaakt moc baví.
Já osobně taky nejsem večer moc bdělá – řekla bych, že mám podobný „křoupací “ stav (u meditace usínám atd.)a vyřešili jsme to doma tak, že čatěji chodíme spát s dětmi (mezi 8-9). Ráno v 5 je už mysl totálně svěží a nabitá a tělo toho taky zvládne zázračně víc než jen křoupat:):), ještě předtím než se mrňata vzbudí.
Sám jsi skvělý – nesváděl to na mně:)
Zajímalo by mě jak „křoupací“ stavy řeší ostatní:)hmmm co Vy na to?
Ahoj,taky mám problém s večerní únavou, tak to zkusím ráno. Mám někdy pocit, že jsem jako závislák co se nemůže zbavit svých návyků. Moje mysl mi pořád posílá, nějaké nesmyslné scénáře a tak se snažím je nevnímat.
Petra
Ahoj Kaško, mám takový trošku technický dotaz. Dá se ta nahrávka vedené meditace (dýchání) nějak stáhnout? Moc děkuji. On-line kurz je úžasný nápad, fakt se mi to líbí. Přeji krásný večer
Ahoj Jani. Už se na tom pracuje!! díky už delší dobu mě pár lidí o on-line žádalo (zvlášt Ti z MOravy:):) Mám radost, že se tak mindfulness dostane do všech koutů (je nás v programu 50, od Českého Těšína po Mariánské Lázně a pár za hranicema:)
Ahoj Kasi a Ostatní! Videjko shlédnuto a první meditace za mnou. Je to fajn. Hlava je teda pořádný anarchista a při meditaci stihla rozjet pár nových příběhů 😀 Bude to chtít trochu sebedisciplíny, ale chci to a těším se na to 😉
Ahoj Ani. Moje hlava je taky anarchista:):) Spíše jako anarchistické štěně. Když začínáme trénovat mysl – je to úplně přirozené, a je to v pořádku. Někdy nám ty neustále příběhy mohou lézt na nervy, nebo se nám může zdát, že se vůbec nesoutředíme. To nevadí i tyto myšlenky (leze mi to na nervy, nesoustředím se) můžeme jen pozorovat:)
A PŘIPOMENU ŠTĚNĚ Představte si štěne: je krásné heboučké roztomiloučké, ale stále kadí, čůra a toulá se tam kde nemá! Protože je tak rozkošné a teprve na začátku svého příběhu, nebudeme se na něj zlobit, ale trpělivě mu ukazujeme kde má být – a občas se zasmějeme jak je to roztomilé nemehlo. Stejně je to s naší hlavou:)! Takže když si pozornost dělá co chce (a my si toho všimneme) trpělivě ji vrátíme zpátky, s pobavením jak je to rozkošné nemehlo:):)
Přátelé! Jestli máte jakékoli otázky ptejte se tady. Každý den budu mít vyhrazený čas se Vašim komentářům věnovat. Ať se Vám dobře trénuje! Kasia Korda
Komentáře nejsou povoleny.
Změna hesla
Prosím zadejte svůj email. Nové heslo obdržíte emailem.
Moc se mi líbí, jak se jednotlivé lekce odemykají až po týdnu, povzbuzuje to můj trénink trpělivosti. Navíc – mám takový pocit, že než se pustím do další lekce, potřebuji si víc prožít tu současnou. Takže mám již odemčenou 3 lekci, ale vlastně teprve začínám s druhou. Není to problém (třeba technický nebo nevím :-)), že?
Děkuji
Ahoj Kasi, jsem třetí den ve všímavosti a je to všelijaké, meditace úžasná i když tedy hlava si opravdu nedá pokoj a chce si dělat co chce, co dvě hodiny zastavení je podobné s dobrým úmyslem se zastavím a dýchám a najednou si povídám s mou roztěkanou myslí a chvílemi se začnu až smát i jsem se chvíli naštvala, ale baví mě to vše pozorovat a cítím jak je opravdu vše v pořádku a jsem zvědavá co dalšího objevím. Jsem velmi ráda, že jsem si tě na své cestě všimla a jak Kelišová s otevřenou pusou jsem si uvědomila hmmm to je ono. Děkuji.
Dobrý den,
prosím, je opravdu potřeba dodržovat denně 15 minut formální praxe? Já si to vůbec neumím představit, většinu dní jsem v jednom kole. Moc děkuji za odpověď.
Vše je umění možného. a Je to otázkou priorit. POkud to opravdu nejde, tak lepší budou 2 minuty než nic
Ahoj, tento kurz milujem, vyriešilo mi to problém s poruchou sústredenia, zbavilo depresií a naučilo ma to zase ľúbiť život a to dokonca aj keď prežívam ťažké obdobia 🙂
Jediná vec, ktorá sa mi nejak nedarí, je pozorovať myšlienky, keď sa myšlienky snažím aktívne sledovať, tak sa akoby schovajú 🙂 Je to normálne? Myslel som, že sa to časom zlepší, ale ani moc nie… Nejak sa tým netrápim, len ma to zaujíma.
No a anoooo, když je najednou chceme pozorovat, posvítíme na ně baterkou své pozornosti, tak jich tolik není, neřekla bych, že se schovají, prostě se rozplynou jako pára nad hrncem, takto funguje plamen všímavosti- bdělé pozornosti!
Ahoj Kasio, mám dotaz ohledně dechu – mám potřebu se primárně nadechovat do hrudi = dostat vzduch až do těch nejzadnějších alveol a tam vzduch na chvíli zadržet a tzv. přežvýkat. Pak se cítím velmi osvěžená, je to super, ale nějak se mi to nedaří skloubit s dýcháním do břicha – jde mi buď dýchání do břicha (ale pak mám pocit, že jsem se nadechla málo) nebo do hrudi, ale pak zase nezapojím to břicho, což není moc dobré. Teď při meditační praxi zkouším nejprve nádech do břicha a pak pokračuji do hrudi, ale připadá mi to takové nějaké krkolomné, musím přitom vlnit s páteří, což asi není špatně nebo? Jak to dělat, aby nádech přecházel z břicha směrem nahoru hladce? Moc děkuji 🙂
Každá nová dovednost nám přijde při učení nějaká divná…Stačí si s tím nenásilně hrát a zkoušet. at se daří
Ahoj Kasio, prosím máš nejaký tip ako pracovať so strachom z divočiny? Túžim po bivakovaní v lese s pocitom bezpečia, dôvery a spojenia. No posledný pokus mi ukázal, že to bude fuška 🙂 Keď som v tme počula, že sa k nám niečo väščie približuje, tak som úplne stuhla, nemohla som sa ani nadýchnuť (snahy o uvoľnenie, zameranie na dych, dôverovať životu, že mi nik nechce ublížiť, prijatie aj smrti tam boli, ale strach bol oveľa oveľa silnejší a paralyzoval celé moje telo). Čo robiť v takýchto situáciách? Ďakujeem
Ahoj, mám dotaz k meditaci o soucitu. V momentě, kdy mám přát stěstí a spokojenost osobě, kterou nemám ráda se zaseknu. Nejde mi to přes mysl, protože to vnímám, že ta osoba mi ublížila a neumím jí to přát. Určitě ne upřímně. Co s tím?
Děkuju za odpověď.
Kasio,je možná meditace vleže.Zdá se mi to výhodné v nenápadnosti k okolí(vnoci). Honza.
Možné to je, v sedě se objevuje většinou více bdělosti, má to svůj smysl. Vše je však uměním možného, takže i v leže se dá.
Hezký den, Kasio, děkuji za kurz. Praktikuji denně Mindfulness dle instrukcí a vnímám změny ve svém mozku:-). Je to super!!! Překračuji komfortní zonu a tady do komentářů píšu naprosto základní otázku, kterou si chci ujasnit: co je vlastně všechno hodnocení? Jaký je rozdíl mezi hodnocením a konstatováním? Je to v energii, že u konstatování jsem neutrální? Moc děkuji…
Ahoj 🙂 Musím říct, že skenování těla je pro mě hodně tvrdý oříšek. Už skoro týden se snažím a zatím se mi aspoň podařilo neusnout, nutno dodat, že na tvrdé kuchyňské židli a i tak jsem zaklimbla :), a že bych u toho něco cítila, to nemohu říct, spíš si občas říkám, jestli už nebude konec :). Ale beru to jako vývoj a poměrně velké zlepšení :). Konfliktní situace mi taky dávají hodně zabrat, nějak teď asi není, kde brát a můj papiňák vybuchuje jako atomovka. To pak není čas na nic a vše si uvědomím až, když už je tak trochu pozdě. Mno, říkám si, že tohle třeba podpoří někoho, komu to taky “moc nejde”. Zlepšuje se to, i když pomalu. Na další lekci ještě nepůjdu, dám si čas ;). Díky a mějte se hezky
Ahoj Kasio,
stále si nejsem jistá, zda správně pracuji s pozorováním svých myšlenek.
Myšlenky se mi v hlavě objevují poměrně rychlým tempem a vždy si po chvilce uvědomuji, že jsem „v myšlence“ ne jen pozoruji, že tam jakoby je. Jak mám rozeznat, zda se myšlenkou zabývám a zda ji pouze pozoruji? Jak pouze pozorovat myšlenky? Vždy „vyžadují“ mou mentální účast. 😀
Nyní to řeším tak, že jakmile si všimnu, že jsem „v myšlence – dění“, tak se snažím vrátit k soustředění. Ale je to zatím o stálým navracení. 🙂
Ahoj, do konfliktních situací jsem se, už pustila před časem, ale uvědomila,jsem si ti až nedávno. Máme se pozorovat a já zjistila, že se mám zrychlený krevní oběh a tep, prostě nejspíš hodně adrenalinu a nejde mi se v tu chvíli uklidnit, mám pocit, že reaguji jako hysterka…Prosím poraď
Ahojky – to je normální, jde o to naučit se to více pozorovat. Můžeš třeba v tu chvíli vědomě v duchu počítat nádech 1,2,3,4, výdech 1,2,3,4 a zadrž dechu 1,2,3,4…to tě zklidné – dostaneš to více pod kontrolu, adrelin je super když ho máš pod kontrolou!:)nemusíš být vždy super klidas
Ahoj Kasi, kdy můžu přejít ke druhé lekci? To je vždy jedna lekce a týden?
Děkuji
Ahoj Kaško, je dobré si uvědomit co je důležité, ale já jsem na to nepřišla. Já medituji, aby by mi bylo líp, ale tohle zjištění mi moc nepomohlo a taky mám v sobě tolik strachu,že to je až nepříjemné a nevím vůbec proč. Tohle mi při těch formálních i neformálních praxích došlo. 🙂
Super – zklidneni mysli vede k tomu, ze si vic zaciname vsimat co se doopravdy v nas deje, ne vzdy je to prijemne – ale jsou to aha momenty, ktere nás posouvají vpred. Jen tak dal!
Dobrý den, ve videu je zmíněno, že při meditaci se má jazyk dotýkat patra. Jaký to má prosím vliv? Děkuji
Uvedomeni si prostoru v ustech – to je ta funkce kterou znam, ale nemusime se na to nijak zvvlast soustredit. Nejdulezitejsi jsou rovná záda – bdelost, a uvolneni – otevrenost.
První radost ze všímavosti jsem si uvědomila cestou k zubaři, kde na chosníku v kaluži se koupal a napájel vrabec. Najednou jsem byla jen já a životní okamžiky toho vrabce, který se prostě musel napít a vykoupat. Ta přítomnost okamžiku zastavit se, všímat si a vnímat je krásná: Prostě tady a teď – funguje to, taky mě zaujalo všímat si své chůze, našlapov at a vnímat všechny prsty, chodidlo, , procítíi ten fyzický kontakt s přitažlivostí země, jak vlastně prokrvujeme všechny orgány, aniž si to normálně uvědomujeme, bo jsme zakuklení ve svých myšlenkách…. Taky meditace hora je báječná. Poprvé mě s ní seznámil v létě Lukáš a spolu jsme meditovali… děkuji a já se taky musím vracet a víc prolínat, najít si ten čas, je to otázka priorit, ale těch priorit je nějak hodně… snažím se, pa Alena
Dobrý večer,
nakonec jsem se na první cvičení dostal,ale nenašel jsem způsob jak si pustit meditaci. Docela by se mi to hodilo,aby byla nějaká změna.
Vl.Staněk
Myslim, ze budem mat tazkosti s neformalnou praxou uvedomovania si tela v konfliktnej situacii.
Moja zivotna strategia je minimalizovat strati a maximalizovat slasti. Ja konfliktne a neprijemne situacie viem predvidat a majstrovsky sa im vyhybam 😉
Co mam so sebou robit?
🙂
Ahoj Michale:)
Zaměřování pozornosti do těla můžeme trénovat u jakékoliv situace – pravdou je, že ze začátku je i lepší/jednodušší trénovat v situacích neutrálních – o to lépe budeme techniku moci aplikovat v těch méně příjemných:)
Myslím, že spoustu z nás má takovou vyhýbavou strategii – přirozeně konflikty nemáme rádi. Nic méně ať už chceme nebo ne, občas se to stane. Můžeme postupně taky měnit náhled na Konflikt a brát jej jako příležitost k osobnímu růstu a vystoupení z komfortní zóny. Technika zaměření pozornosti do těla je skvělým pomocníkem i v jiných nepříjemných stavech mysli jako jsou np. obavy, očekávání, sklamání, strach a jiné – takže obecně je odpověď taková: Pozornost do těla jde trénovat v jakékoliv situaci i nekonfliktní!:) ….. a jetsli chceš trénování přidat šťávu občas se „zapomeň“ nějakému „konfliktíčku“ vyhnout :):)
Tak jo.
Dava to zmysel 😉
Dakujem za odpoved.
Ahoj Kasi,
meditaci jako takovou znám dlouho. Chtěla jsem se zeptat jen ze zvědavosti, při jakékoli meditaci ve správné sedu se mi začne svírat hrdlo a po delší době začne i pálit. Voda tomu moc nepomáhá. Beru to jako rozvoj a moc nad tím nepřemýšlím. Jen mně zajímalo co se to v tu chvíli děje :)pozoruji to u sebe již velmi dlouhou dobu 🙂 Díky
Ahoj
Může to být lecos:)V momentě kdy se naše mysl trochu sklidní tak více vnímíme signály z našeho těla, takže je možné, že se Ti to děje i mimo meditaci, ale si toho tak moc nevšímáš:) Taky to může mít souvislost s prouděním energii v těle – ale to už je na delší povídání osobně. Každopádně co s tím můžeš udělat teď? Klidně věnovat svému hrdlu laskavou pozornost – prodýchat je jakoby do strany – ať už je sevřené nebo ne.
Pekny den, Kasio.
Mam dotaz k me formalni praxi.. Pri sezeni si uvedomuji, nebo mam pocit, ze ma vzprimena pozice se kazdou chvili borti, a ja mam pak tendenci kazdych par dechu naprimovat zada a zatahovat bradu. Take je pro mne obtizne dech pouze pozorovat a nemenit jej, protoze jen tim, ze na nej zamerim pozornost, automaticky jej zacnu menit, prohlubovat, zklidnovat. Citim totiz pri meditaci v hrudi i brise napeti, tizi, a tak mam snahu tyto pocity dechem uvolnit. Je to vse vporadku?
Diky za odpoved a preji krasne dny.
Lucka
Ahoj
Jooo to je úplně normální, mne to trvalo pár let než se stala pro mne meditační pozice tou nejpohodlnější vůbec:) Klidně si člověk jednou za čas může vzít zrcadlo k meditaci a prostě na sebe kouknout, stává se totiž že si myslíme, že sedíme křivě, ale vlastně sedíme rovně. Obecně naše tělo není moc zvyklé na tuto polohu – ale dělá tělu i mysli moc dobře. A je úplně OK se do ní znovu a znovu dostávat!
Druhá otázka – je to přesně tak jak popisuješ – tím, že na něco soustředíme pozornost tak to vlastně přirozeně začneme uvolňovat – dech spomalovat – takže je to úplně v pořádku. Ono se to totiž všechno z okamžiku na okamžik mění. Ta hláška, že to nesnažíme měnit je proto, že my tam jsme jako POZOROVATEL a jen si všímáme jak si to to tělo mění samo:)
Ahoj, teoreticky mi je jasné, jak se sebou pracovat během konfliktu. Problém je, že v hádce nebo stresu se tak nějak vypnu a všechny tyto teorie zapomenu. Uvědomím si to až poté. Vůbec netuším, jak si během vypjaté situace uvědomit, že je vypjatá…
Ahoj Petro
Skvělý dotaz takhle to má/mělo hodně z nás. POkavaď se pravidelně cvičí skenování a pozornost zaměřená do těla v situacích které nejsou tak emočně náročné, pak postupně to půjde i v těch náročných – nejdřív v méně náročných a pak i v těch více. Takže se vyplatí zaměřovat pozornost do těla tak často jak jen to jde, a pak začít s těžkými situacemi ve kterých je ještě trochu prostoru pro pozorovatele….když vytrváte s každodenním zastavením a pozorností do těla tak postupně jako virus:) Vás tyto techniky napadnou i v těch složitějších chce to čas a vytrvalost ale výsledek stojí za to!
Krásné dny
Kasia
Děkuji za odpověď. Faktem je, že pokud se dostanu do nějakého konfliktu nebo hádky, uvědomím si svoji emoční bouři a napětí docela brzy po skončení a mám tak možnost vědomě nepokračovat. To se mi dřív nestávalo – často jsem byla naštvaná ještě druhý den nebo se mi to vracelo i několik měsíců.
Tak snad se toto uvědomění časem začne dostavovat ještě dřív než ke konfliktu dojde :-).
Krásný den, tak hlásím, že mám první meditaci za sebou. Jelikož na meditace nejsem vůbec zvyklá, zpočátku jsem si neuměla moc představit, jak vydržím 15 minut jen tak sedět, ale i když mysl hodněkrát odběhla, zase jsem se vrátila a mám z toho hned lepší pocit. Nikdy jsem takhle dlouho dech nepozorovala a bylo milé překvapení vnímat své tělo…Na začátku jsem měla zavřené oči, ale pak se to se mnou začalo trošku motat, tak jsem je otevřela a potěšilo mě, jak jsem vydržela pozorovat dech a přitom koukat a nehodnotit věci, které vidím či slyším. Po chvilce se mi tam zase vkradly myšlenky, ale věřím, že pravidelným opakováním se ta moje nezbedná mysl bude lépe a lépe krotit 🙂 Kasi, moc děkujiii! 🙂
Těch 15 minut uteklo tak rychlee…jsem nevěřila, že už je konec 🙂 Jsem zvědavá, jak to budu vnímat příště.
Kasio, diky moc!
Já tušila, ze se mám krásně, teď si toho konečně dokážu i všímat;)
Teď ještě čekám na 9. Lekci – kterak si všimnout, že jsem si zase v tom koloběhu přestala všímat…
Kateřina
Ahoj,
protahuji se ráda, jsem takový akrobat amatér;) mam velký pohybový rozsah i svalovou vydrž… Přii trénování všímavého protahování se ale brnění v maximálních pozicích zintenzivňuje natolik, že se mi z toho úplně motá hlava a je mi na omdlení. Cely týden jsem zkoušela, jestli to nepřejde, ale nepřešlo:(
Jediný způsob, jak tomu předejít, je pro mě zatím prostě zrychlit to, nedělat ty pohyby tak pomalu, jak by asi bylo správné …
Ráda bych se zeptala, zda je to bežné. Nedělám něco špatně? Pokud ano, co?
Děkuji z radu…
Kateřina
Ahojky
Vše je ok. tyto jevy jsou poměrně časté, zkus u toho pozorovat svou mysl, experimentování s časem je vpořádku. jednou za čas si dej pomalejší verzi:)toto je mimo jiné cvičení trpělivosti
Ahoj, pani ucitelko,
Obracím se na Tebe s dotazem;)
Kdyz me pri formální čtvrthodinové ruší moucha, ktera mi leze po obličeji… Mohu ji odehnat? Zkoušela jsem si ji nevšímat, ale neni to v mých silách-navíc, máme přece pozorovat i pocity uvnitř těla, ne? Vim, ze bych měla jen pozorovat a ne modifikovat, ale někdy to přece zásah vyžaduje…
Ahoj
základem mindfulness je flexibilita – takže žádná ztuhlá pravidla. Pokud mne moucha hodně štve:)tak ji odeženu – můžu vlastně v té chvíli pozorovat i svou emoční reakci, která se právě teď a tady objevuje. Navíc odehnání mouchy je často dost aitomatická reakce. Vše je umění možného! Takže můžeme zkusit to i to – pozorovat nebo reagovat – prostě si se situací hrát a pozorovat co se děje. Nškdy je účinnější mouchu vyhnat z pokoje, a někdy i taa moucha může být naše učitelka (trpělivosti a jiných ctností:) btw viděli jste video na konci článku Jaké jsou Vaše mouchy na blogu?
http://www.mindfullife.cz/2016/02/01/jake-jsou-vase-mouchy/
Dobrý večer Kaťo,
Vloudila se malá technická chybička , vše je již v pořádku a pravidelně večerní meditace probíhají.
Při meditaci pociťují jemně brnění prstů . Meditaci začínám vždy přibližně ve stejnou dobu a musím říci , že se vždy těším na čas strávený sama se sebou.
Hezké léto Maria
Zdravím ,
Nejde mi prosím otevřít meditace, děkuji maria
Zdravím
Můžete zkusit změnit prohlížeč, nebo meditaci stáhnout do počítače. Nám to běží:) a kdyby to nešlo, tak základní instrukce zní: soustředit se na dech a myšlenky, pocity nechávat procházet bez hodnocemí:)
krásné dny
Přátelé omluvte technické chybičky:) Teprve se to učíme:)A velké díky hostům.Moc jsem si to užila!
Mate zkusenost s tim, ze by se mindfulness dala vyuzit i v pripadu nejake akutni bolesti, napr. bolesti zubu? Pokud ano, jaka technika se da uplatnit?
Děkuji za radu a vlastně za vše 🙂
Doporučuju taky udělat si pro sebe tzv.-přehlídku metod – vypsat si konkrétní techniky z každé lekce i s poznámkami kdy – v jakých situacích, za jakých okolností, se nám osvědčily. To pomůže k většímu přehledu i častějšímu používání metod.
Ivano.Díky za komentář. Určitě kdyý se Ti zdá( a nejsi sama:)že je toho hodně, a začíná se to motat dohromady,JE DOBRÉ DÁT SI VÍC ČASU!
Trénink bude dostupný ještě pár měsíců, takže klidně používej a osvoj si praxe, které jsi dělala do teď a „nadávkuj“ si další lekce podle potřeby.
Mluvila jsem i s lidmi, kteří si dali tréninkové „zopakování“ celého kurzu – takže pokuď to tak cítíte, je dobré ZPOMALIT A PRAXE SI OPRAVDU VYCHUTNAT.
Milá Kasio, jsem celým kurzem nadšená, jen z toho začínám mít v hlavě trochu zmatek. Zdá se mi toho moc a mám pocit, že pro jedno zapomenu druhé 🙂
Iva
Ahoj! Po týdnu skenování a zaměřování se na své tělo se dějou zázraky! Měla jsem často velmi studené ruce a nohy, zmrzlé prsty a byla to otrava, jenže já to brala jakože to tak je a nic se s tím dělat nedá… Když teď do svých končetin zaměřím pozornost, kdykoliv během dne…zastavím se, uvědomím si konkrétní ruku, či nohu a pošlu tam dech „fůůůů“, tak cítím, jak „ožijou“, jak tam krásně proudí teplo 🙂 Najednou chodím doma bosa a mám teplý nohy! Hurááá!
Ahoj všem v tréninku, skenování je teda zážitek! Děkuju za něj! Jen se mi nedaří místa rozsvítit, ale abych se soustředila přímo na konkrétní oblast, jakoby je obkroužím očima…nebo si představím kružítko, které mi v tom obkroužení pomůže 🙂 No, nevím, proč to tak dělám… 🙂 Líbí se mi ale Kasi Tvůj popis, že se Ti oblasti rozsvěcují jako na skeneru, mám být trpělivá aby se tak stalo? Děkuju. *Janča
Ahoj Jani
Kružítko je taky fajm:)Vše co je pro Vás přirozené a pomůže se zaměřit na danou oblast je fajn….a samozřejmě se to taky pořád mění…takže se to možná i s časem rozsvítí)..není to však nutnost!
Ahoj Hani Urcite tomu místu, kde cítiš problém (hrdlo)by bylo dobré věnuvot více pozornosti během – viz neformální praxe barometr se dá skvěle použít. A také np. při skenování tělamůžeš delší dobu zůstat u hrdla. Když se objeví sevření tak si můžeš v tom místě představovat více prostoru a prodýchávat, se zvědavostí.
Moc děkuji za odpověď 🙂
Zdravím všechny co jsou na stejné lodi. Je to úžasné a jsem z toho nadšená. Meditace 1. lekce je fajn, ale skenování těla je úžasné. Děkuji Kasio, že jste tu pro nás a že děláte tuhle skvělou věc a děláte ji víc než dobře 🙂
Cítím jak se pomalu začínám vracet do života.
Ivana
ahojky, moc musím pochválit tuto lekci. Uvedu svůj případ, (nebývám nemocná) ale už skoro rok mívám pocit sevřeného hrdla, někdy s lehkou bolestí (na ohryzku) mam lehce sníženou fci štítné žlázy, nahodile se tento pocit přesouvá až na hrud (stěžené dýchání, tlak/lehká bolest na hrudi) Nedokážu vysvětlit kdy, ale tuším, že to má spojitost s něčím v mém životě , a proto s tím nechci k lékaři a věřím, že na to příjdu. Někdy tyto stavy mívám po ,,pařících akcí, někdy v práci(pracuji v kuchyni, někdy před spaním,že nemůžu spat(když spím sama). Dokážeš mi poradit vhodnou kombinaci meditací?Děkuji moc!
Ahoj :-)chtěla bych se podělit o svůj první postřeh. Při první meditaci mi připadalo těch 15 minut přímo nekonečných a dnes jsem již měla pocit, že ten čas nějak rychle uběhl. Iva
Ahoj:)
ahojky, mam za sebou první meditaci, uprostřed meditace mne začali brnět některé prsty na ruce, zalilo mne teplo v těle, je to normální? 🙂 děkuji H.
Ahoj
Je to normální:)když člověk začíná pracovat s myslí – můžou se projevovat různé zajímavé projevy v těle. Často to jsou i věci které se objevují „běžně“ akorát, že nemáme klid na to abychom si jich všimli. Jestli to nějak neovlivňuje Tvé fungování tak je to OK. Pozdravuju Kasia
Meditace na dobrotu je vyborna :)) behem ni jsem se nekolikrat rozesmala a taky byla hodne prekvapena! Netusila jsem ze rozinka muze v puse nabobtnat a pak je mnohem lepsi, chutnejsi, spravilo mi to naladu, diky!!!
Jo
Mám taky ráda ten pohled mimozemštana:) Podobně je to i s jinýma věcma v životě – když si dokážeme opravdu vychutnat maličkosti – můžeme u „běžných věcí“ zažít spoustu zábavy a překvapení:)
Ka
Ahoj tak taky poskytnu nějakou zpětnou vazbu to první cvičení s toho mě hrozně bolí záda ani to těch 15min nevydržím anebo se soustředím spíš na bolest než na dech, to druhy cvičení ten scen tak první scen byl hrozne super vydržel jsem to přes hodinu ale byl jsem zrovna dost zdeptanej takže soustředit se na něco jiného bylo jak vysvobození od mysli ale když mám dobrou náladu tak to ani tu půlhodinu nevydržím nebo po tom usnu spíš než aby mě to probudilo, to třetí cvičení všechno mě bolí, co je fajn je to stou představou toho balonu u toho mě nic nebolí a dá se pěkně soustředit na dech.
Díky za zpětnou vazbu!
Dovolím si k tomu písnout pár vět i když se vlastně na nic neptáš:)
Ohledně bolesti zad: možnosí je více, buďto záda nejsou zvyklá na sezení rovně,nebo obecně má člověk nesprávný návyk držení těla – pak je sedět rovně utrpení:):)Na začátku se to projevuje docela často. Můžeš zkusit klidně i během meditace změnit polohu, sednout si na židli, protáhnout se. Mimo meditaci pak začít dělat nějaké cviky na záda ideálně po konzultaci s fyzioterapetem
V body scanu: Dal si skvělej popis toho jak je naše motivace ovlivnitelná náladou. V tréninku se snažíme příliš nehodnotit (nepřemýšlet dneska se mi chce nebo ne, dneska jsem v pr…tak si jdu zameditovat atd…)a snažíme se trémovat nezávisle na tom jak se cítíme.
U toho balónu je dobré si taky všímat – aby byla rovná:):) Chce to najít střední cestu – trénink prostě občas bolí, ale neměli bychom se mučit.
Během tréninku je dobré intenzivně projít každou praxí. Ve finále budete mít celou řadu nástrojů a používat budete stejně ty, které Vám nejvíc sednou. Ale pozor, nezavrhujte nějakou techniku protože to nebyla láska na první pohled – právě tréninkem odhalují své skryté skvělé vlastnosti.
Pozdravuju
Kasia
Zkušenost všímavého protažení : připadala jsem si jako babička, která se rozhodla cvičit, při protažení hrozně těžké celé ruce, „prokřupala“ jsem si na místech, kde jsme nevěděla, že se to dá, kroutím ramenem, to „křupu“ pořád, prohnutí v kyčlích, tak to v mém provedení rozhodně není oblouk a v závěru mě brní dlaně a mám mravence v nohách…a fakt se mě neptejte na věk 🙂
Zítra pokračuju, líbí se mi to:)
Ahoj, mám to dost podobně…. brnění v prstech a dlaních a ten oblouk to je teda bolest
Ahoj holky
Je to docela časté:)S časem by to mělo být lepší:):) Nejsme zvyklí na pomalé pohyby – ale právě ta jsou zdrojem bdělosti a síly.
Ahoj,
mám to stejně, brní mi ruce, od konečků prstů až po ramena, je to zajímavě nepříjemný, ale zároveň krásný 🙂 Bylo by dobrý se u toho vidět, dodám si kuráž a požádám někoho blízkého, ať mě natočí nebo vyfotí (jak stojím „rovně“ v úklonu…). Každopádně mě to probírá k životu a děkuju za to! *Janča
Zdravím všechny mindfullneťáky!! 😉 Prosím pěkně, jak můžu obměnit body scan z druhé lekce? Je mi docela nepříjemný – při prociťování mi každá část těla brní někdy až bolestivě, většinou někdy v půlce „odletím“ a po pár vteřinách se „vrátím zpět“ silným škubnutím. Pak se z toho pár minut vzpamatovávám a jsem z toho mimo, celá zkušenost se tímto stává nepříjemnou…díky moc za tipy 🙂
Ahoj Evi
Zkoušej to a z časem by to mělo být lepší. Zkus si body scan dělat třeba rychlejší bez nahrávky. A písni jestli je to lepší. Můžeš si taky představovat jakobys na ty části těla svítila světýlkem..nebo baterkou.
Pisni pak jak to jde s časem:)
Ka.
Ahoj Kaško,
snažila jsem se každý den dělat skenování, ale pořád u toho usínám…asi jsem za ten rok mateřské notoricky nedospaná :-)Včera jsem to zkusila v sedě a konečně jsem to zvládla až do konce. Je to supeer…Vím, že to přímo v nahrávce říkáš, ale je to OK, když to teď nějakou dobu budu dělat prostě jen v sedě? Nebo máš ještě nějakou vychytávku, jak při poloze v leže neusnout? 🙂 Díky moc a hezký den
Ahoj
V sedě je to ok. Vychytávka může třeba být že si to představuješ hodně jasně. Jakoby Ty části těla na které se zaměřuješ svítily:)…ale když je tělo notoricky nedospalé tak stejně zapne svou moudrost a usne:):) to je taky ok
Moc zdravim Ka.
Ahoj Kasio,
cvičení provádím většinou večer, protože přes den na to nemám moc prostoru, kdy už cítím, že jsem trochu unavená, tak se mi stává, že ze začátku jsem soustředěná na dýchání a části těla, ale pak třeba na konci zjistím, že posledních 5 min jsem sice slyšela tvůj hlas na nahrávce, ale už jsem nebyla zaměřená na ty poslední části a usínala jsem. Proto bych se chtěla zeptat, zda to něčemu vadí, že to skenování úplně nedokončím nebo se pak mám ještě zpětně vrátit do místa, kde jsem byla soustředěná a skenování dokončit? Děkuji S.
Ahojky Sandro
V pohodě, nic se neděje jestli na chvíli vypneš. A jestli se vrátit? Když máš na to chuť tak můžeš, ale nemusíš. Není tu žádné pravidlo. Záleží to na Tobě.
Pozdravuju
Kasia
No je to tedy pořádná fuška:-) Ani ne tak to zaměřování pozornosti, to celkem jde, spíš ten výsledek, po kterém se vždy druhý den cítím, jak kdybych včera večer uběhl maraton:-)
Ale zajímavý postřeh: Při prvním skenování mě překvapilo, kolik zbytkové negativní energie je ještě soustředěno např. v místech starých úrazů; když je ale prodýchávám, je jí v každé další meditaci míň a míň.
Martin
AHoj Martine
Díky že píšeš. Je to neuvěřitelné co pouhé zaměření pozornosti dokáže, viď? A to je teprve začátek:) S tím maratonem – párkrát jsem se už s tím setkala u lidí na kurzu a převážně to byla předzvěst nějakého ozdravného procesu. Jsem zvědavá jak se to u Tebe bude vyvíjet dál, a taky jestli Vás maratonistů je víc? Každopádně ublížit si tím nejde – jen urychlit nějaké tělesné procesy, které by dřív nebo později nastaly. Pozdravuju Kasia
Ahoj Kasi,
stává se mi, že při skenování mám pocit, jakoby se uvolňovala spousta energie, až cítím třeba pnutí a nebo úplné cukání noh, je to v pořádku? mám se snažit nějak to tlumit? 🙂 díky moc
To stažení nahrávek je super, mám v mobilu kdekoliv s sebou 🙂
Ahoj Luci
Je to OK. V mindfulness je to o tom, že pozorujeme to, co se přirozeně děje. Nesnažíme se to měnit. Nesnažíme se ani o to být víc relaxovaní:)…ono to přichází jako side effect. Prostě to jen pozoruj! Pozdravuju.
A napadlo mne, že udělám i audio z videí ke stažení, aby si to taky šlo poslechnout…nebo pak osvěžit kdykoli:)
Zaměření se na tělo je super…sedí mi to hodně moc. Celý den jsem pořád tak nějak myšlenkama u dětí, co navařit, co nakoupit, kde, co a jak…ale ten luxus se zaměřit na svoje tělo je fakt boží..chci se zeptat, můžu to dělat ve vaně? To je valastně obvykle jediné místo kde jsem sama a mám a sebe dost času. Jinak kolem pořád pobíhá malý nebo se zase učím s druhým a nebo něco uklízím nebo vařím. Takže koupelna to je moje místo kde uteču, zamknu se a mám klid :o).
Super! Vana se mi dost líbí. Už jsem se potkala s lidma co meditovali pravidelně v práci na záchodě, ale s vanou ještě ne…ale proč né! Lepší ve vaně než vůběc:):)
Ahoj Kasio,
jsem na ty Sri Lance a nestiham tomu dat tolik prostoru, kolik bych chtel. Dotaz: budou všechny lekce přístupné i zpětně a i po skončení tréningu? Že bych si dal co lekce to např 10dní, místo sedmi?
Děkuju, 🙂 přeju slunné dny naplněné přijetím a přítomností
Ahoj Adame
Budou dostupné ještě 3 měsíce po zkončení:) Takže s Tvým záměrem to jde!
Užívej Srí Lanku!
ahojky Kashiiik:)chci ti jenom napsat ze to delas fakt skvele:)medituju uz pres 8 let a tohle je fakt supr refresh:)krasny veceeeer:)cmuuuuuk Eva
Dík Evi! Je mi ctí!:)
Přátelé posílám dotaz – komenrář ke skenování, a odpoveď, které proběhly na e mailu:)
DOTAZ:
Já mam pocit, že NIC necitim 🙂 Myšlenky mi utikaji mnohem vice než u první meditace. Hlavně k práci. Co budu dělat, až uplyne ta pulhodina atd. Těžké těžké 🙂
ODP:To je úplně v pořádku nic necítit! Občas prostě něco cítíme a občas ne. Tahle meditace je o tom naučit se zaměřovat pozornost na tělo, nezávisle na tom jestli tam něco cítíme nebo ne:) Jak říkám je to trénink – a to když myšlenky utíkají a vracíme se zpět – přesně to je ten moment nejintenzivnějšího trénování – takže se můžeš pochválit!
Meditaci nejde hodnotit ve smyslu – když jsem se dokázal soustředit líp – byla lepší – šlo mi to lépe. Absurdně když si myslíme, že nám to jde úplně nejhůř – to je moment ve kterém máme možnost nejvíc trénovat.
Mne se třeba na začátku zdálo skenování hrozná nuda:) ale ted ho beru opravdu jako čas péče sama o sebe – něco jako masáž, nebo probuzení bdělosti vůči tělu a je to fajn.
Návyk bdělého propojení s tělem je jeden z nejužitečnějších pomocníku co se týče zvládání těžkých životních situací.
Teď na začátku je to trochu maazec těch 30minut, ale to jen proto abychom si na to zvykli…:) dále v tréninku už to bude lehčí.
Ať se daří
Kasia
A co VY? Jak Jste na tom?
Na začátku jsem si myslel, že to „nějak uhlídám“. Ale po týdnu mohu říci, že upozornění na neformální praxi zatím potřebuji. Stává se mi, že si bez upozornění „vzpomenu“ až v poledne. ;o)
Soustředění na dech mi jde lépe na nos. Na to břicho si zatím nemohu zvyknout. ;o)
Mohl bych poprosit o „trik“, jak si třeba vzpomenout na „dech“ během jednání? Když pracuji sám, tak se občas zastavím. Ale pokud jsem na schůzce, tak si až po třeba 1,5 hodině uvědomím, že si „neuvědomuji“. ;o) Snad to píši srozumitelně. ;o)))
Díky,
Radim
Ahoj Radime
Udělat si nový návyk ZASTAVENÍ zabere čas. Většinu svých dnů jedeme na autopilota, který tuto funkci automaticky zatím neovládá, takže je fajn triky používat:):)
Během jednání – fantazii se meze nekladou. Záleží asi jaké je to jednání. Když jse něco zajímavé, člověk prožívá tzv. flow -je úlně ponořený do toho, co se děje, tam uměle zastavování nevytvářela. Já osobně když jednám s lidmi, tak se spíše koncentruju na lidi a na to co se ted a tady deje. Leda ze je to vopruz, neni to moc dulezite, rozciluje me to nebo mi zacinaji letat myslenky vsude mozne – to je dobry cas na zastaveni a mini trenink. To, ze si vsimnu, ze jsem myslenkama nebo emocema nekde jinde, muze byt dobry signal…..
Dobrý den, bylo by možné MP3 meditaci mít ke stažení abych si ji mohl přehrát do telefonu/Ipodu apod? diky:)
tak pardon, už to tam vidím:) díky:)
nedá mi to, abych nepozdravil kamaráda z Taťkária 🙂
Stále hledám vhodný čas, kdy bych měla 15 minut s tím naším cvrčkem jen pro sebe ….ale nápad s ránem, kdy ještě spí nezní špatně, musím vyzkoušet 🙂
Ahoj Luci. Můžeš zaměstnat taťku nebo někoho s okolí. Já třeba když prcek usne tak medituju…vše ostatní pak dělám s nim:):) Je to o prioritách. Kdybychom np. musely něco důležitého udělat, tak nám miminňáka někdo pohlídá. Takže když tu praxi budeš považovat za důležitou… mne se osvědčilo, že se vyplatí meditovat a díky tomu být víc vpohodě než mít np. uklizeno:):)..
Ahoj Kasio,
chtěl bych se zeptat, jestli není možné přepálit neformální praxi? Mojí mysli se velice zalíbila a chytla se instrukce, tak často jak to jen půjde. A zároveň vidím výsledky, dnes se mně u meditace po dlouhé době nechtělo usínat a celý den si všímám věcí, které jsem dříve neviděl.
A co se týká křoupání, tak tím jsem doháněl večer energii a zmírňoval stres, ale myslím, že to vedlo jen k zbytečným kilům navíc.
Jiří
Ahoj Jirko!
Většinou se setkávám s opačnou situací, že jsoulidi tak „zaběhaní“, že zapomínají na neformálku. Takže ráda slyším, že se líbí a mám to taky tak, že když během dne nechám mysl v neformální praxi častěji spočinout – odpočinout tak není večer tak unavená:)Pokavaď funguješ normálně v práci, s rodinou, v komunikaci atd. a nejsi pořád „zastavenej“ v neformální praxi tak bych se toho nebála!
Ahoj,
mohu meditaci dělat i v chůzi, nejenom vsedě? Jsem na to celkem zvyklý a vyhovuje mi to tak, a pravidelná dopolední procházka se psem před odchodem do práce je krásná příležitost…:-) (I když s nahrávkou si to určitě vyzkouším taky.)
Martin
Ahoj Martine
Ty jsi taky popredu:):) Meditace v chůzi nás ještě čeká.
Ale ano jde to! Je dobré to ale střídat. Mysl většiny z nás má ráda dynamické meditace- třeba, u chůze – protože se něco kolem nás i v nás znatelně děje a mění. Když sedíme, tak se nic zásadního neděje, ale právě to je trénink. Taková laboratoř toho jak si začít užívat ten stav. vycházíme tak mimo naše zažité vzorce toho,co mám rád a nemám rád a jak to mám rád. Takže jestli máš raději meditaci v chůzi tak ji samozřejmně dělej, ale zařaď i tu sezenou, a jestli u i vydržíš určitě Tě obohatí!
Kasia
Ahoj Kasio,
díky za meditaci ke stažení. Mám takový dotaz k „neformální“ praxi. ;o) Večer bývám už hodně unavený a dost často skončím tak, že jen sedím a „něco“ (chipsy, coflakes, topinku…) křoupu. Prostě už nemám na nic jiného než „křoupat“. ;o) Zkoušel jsem křoupání „pozorovat“, ale i na to jsem byl unavený… Moje mysl jen poslouchá křoupání… ;o) Ale trochu u toho tloustnu. ;o) Jak se toho nejlépe zbavit?
Děkuji za doporučení. Jsi skvělá,
Radim
Ahoj Radime
Jsi popředu – všímavé jídlo bude v 4 lekci:):)
Protože v tom tvém křoupání čichám nějaký automatický návyk, můžes zkusit vnést do situace trochu svěžesti a to tak, že budeš experimentovat a uděláš večer něco trochu jinak. Np. pujdeš spát v 8:), nebo začneš dělat něco co Tě faaakt moc baví.
Já osobně taky nejsem večer moc bdělá – řekla bych, že mám podobný „křoupací “ stav (u meditace usínám atd.)a vyřešili jsme to doma tak, že čatěji chodíme spát s dětmi (mezi 8-9). Ráno v 5 je už mysl totálně svěží a nabitá a tělo toho taky zvládne zázračně víc než jen křoupat:):), ještě předtím než se mrňata vzbudí.
Sám jsi skvělý – nesváděl to na mně:)
Zajímalo by mě jak „křoupací“ stavy řeší ostatní:)hmmm co Vy na to?
Ahoj,taky mám problém s večerní únavou, tak to zkusím ráno. Mám někdy pocit, že jsem jako závislák co se nemůže zbavit svých návyků. Moje mysl mi pořád posílá, nějaké nesmyslné scénáře a tak se snažím je nevnímat.
Petra
Ahoj Kaško, mám takový trošku technický dotaz. Dá se ta nahrávka vedené meditace (dýchání) nějak stáhnout? Moc děkuji. On-line kurz je úžasný nápad, fakt se mi to líbí. Přeji krásný večer
Ahoj Jani. Už se na tom pracuje!! díky už delší dobu mě pár lidí o on-line žádalo (zvlášt Ti z MOravy:):) Mám radost, že se tak mindfulness dostane do všech koutů (je nás v programu 50, od Českého Těšína po Mariánské Lázně a pár za hranicema:)
Stažení meditace už funguje:)
Ahoj Kasi a Ostatní! Videjko shlédnuto a první meditace za mnou. Je to fajn. Hlava je teda pořádný anarchista a při meditaci stihla rozjet pár nových příběhů 😀 Bude to chtít trochu sebedisciplíny, ale chci to a těším se na to 😉
Ahoj Ani. Moje hlava je taky anarchista:):) Spíše jako anarchistické štěně. Když začínáme trénovat mysl – je to úplně přirozené, a je to v pořádku. Někdy nám ty neustále příběhy mohou lézt na nervy, nebo se nám může zdát, že se vůbec nesoutředíme. To nevadí i tyto myšlenky (leze mi to na nervy, nesoustředím se) můžeme jen pozorovat:)
A PŘIPOMENU ŠTĚNĚ Představte si štěne: je krásné heboučké roztomiloučké, ale stále kadí, čůra a toulá se tam kde nemá! Protože je tak rozkošné a teprve na začátku svého příběhu, nebudeme se na něj zlobit, ale trpělivě mu ukazujeme kde má být – a občas se zasmějeme jak je to roztomilé nemehlo. Stejně je to s naší hlavou:)! Takže když si pozornost dělá co chce (a my si toho všimneme) trpělivě ji vrátíme zpátky, s pobavením jak je to rozkošné nemehlo:):)
tak to je geniální metaforka 🙂 love it
jo dost často ji používám:))
Přátelé! Jestli máte jakékoli otázky ptejte se tady. Každý den budu mít vyhrazený čas se Vašim komentářům věnovat. Ať se Vám dobře trénuje! Kasia Korda